potrefena_husa

Komplikovaná.

Vzrušená, když kohout kokrhá. Ruce v klíně…

Ještě chvilku malou…je jí tak vlídně…

Zodpovědná, když už slyší média. Voda se vaří…

Čaj i káva na jednom stole. Všichni jen září…

Zasněná, když nikdo jí neruší...Všude ticho je.

Hledí do zrcadla. Mýdlovou pěnu ze sebe splachuje.

Dochvilná, když kouká na hodinky. Vyjde na ulici.

Jedno je, zda prší, či slunce svítí. Zdraví ji všici.

Uctivá, když dává i prosí. Moc jí na tom záleží.

Přemáhá se, svět stojí proti ní. U nohou jí neleží.

Pracovitá, když má nové nápady. Těší se z toho.

Kdopak jí pomůže? Oni a nikdo, je toho mnoho.

Vyprahlá, když slunce je v bodě nejvyšším. Honem..

Talíř plný, sklenice vody. Hladu i žízni dá sbohem.

Přátelská, když zvoní telefon. Copak se stalo? Kde jsi?

Srdce se směje. Zaplavuje jí radost. Štěstím, že jsou si.

Nevrlá, když čekat má. Na spoj, u pokladny i muže.

Kontrola úkolů. Brašna se zaklapne.Večeře na stůl může.

Vřelá, když děti ukládá. Tulí se k nim. Přijde pohádka.

Hladí je. Vlásky jemné. Jsou její. Její robátka.

Závislá, když leze do chatu. Čeká ji tam jen svět přeludů.

Smích i slzy se střídají. Jak ráda by řekla, už tu nebudu.

Poblouzněná, když hvězdy září. Usnout nemůže. Nejde to.

Opět má ruce v klíně. Pod víčky sen. Snad přijde to.

Toto je příběh můj. Běžný den. Jsem vždy svá.

Šeříkem voňavá.

                                                     Komplikovaná.