potrefena_husa

Vrátili jsme se. Ještě jsem neměla ani vybalené kufry, seděla mi Eva v kuchyni. Na otázku: „jak bylo?“, nebylo ani co říct. Teda, někomu bych snad i něco řekla. Ale copak jí to zajímá? Jak jsem si nenabrnkla milence, neúčastnila se hromadného sexu…, tak jsem neměla co říct Evě. Zato ona hned spustila.

Kamaráááádko, máš průser! Zase se tu bude drbat po dědině. Vůbec si mne sem neměla pouštět. Vůbec jsi mně neměla dávat klíče. Fakt, na hovno.“

„Já? Co zase?“

„Tak… to víš, celá sestava v putice věděla, že vy jedete pryč. Jen jsem zvedla prdel ze židle, tak už se ti somráci kolem mne motali. Eno za mnou vlezl i na retich. Prej, jestli jdu k vám zalívat kytky. Nakonec po zavíračce mě ukecali a šli jsme sem. Asi šest nás bylo. Fakt, víc ne. Vyžrali jsme vám tu 2 flašky vodky a nějaký víno. Trochu tu vyřvávali Kabáti. Trsali jsme.“

„Zavřeli jste aspoň okna?“

„Vole, tady bylo dusno jako sviňa. Pak kdosi dostal úžasnej nápad se vykoupat v bazénu.“

„Nazí?“

„Jasně, ti říkám, už jsme byli na plech. Já byla ráda, že jsem je aspoň vykopala z baráku. Že se vám nikdo neválel v betli. Jenže…“

„Co?“

„Já si v koupelně vzala župan. Jura taky, ten tvůj froťák.“

„A?““

„Bože, jsi natvrdlá? Tvůj froté župan s nápisem Gasthof Labmayer.“

„A?“

„Nic A, pak jsme šli v těch županech dom?“

„Po ulici?“

„Bylo kolem páté. Nikde ani noha.“

„Kdo Vás viděl?“

„Neboj, asi nikdo. Ale můj staré čučel. Už se holil, páč odjížděl s tó svó opicó do Budapešti. Já pověsila župan v předsíni na háček a práskla sebó do peřin. Jen kroutil hlavó.“

„A Jura?“

„No, to seš v řiti.“

„Já?“

„Jo, páč ta jeho žirafa špizla ten tvůj župánek a letěla s ním sem, že Ti jde rozbít hubu.“

„Proč mně?“

„Copak ty znáš někoho jinýho, kdo by dělal u Labmayera? Jura byl na šrot, ani o tom nevěděl. Ale sousedka, ta stará Klobáska už vykukovala z okna. Volala na ní, že si má muže hlídat. Že se vám motá její staré nějak často kolem baráku. Že jste se rochnili nažraní a nazí v bazénu. Pochopitelně, ta si to pak vyložila po svým…“

„Moc Ti děkuji, opravdu moc. Příště si sem pozvu na krmení kočky raději někoho jiného.“

„To musíš pochopit. To by udělal každé. Každé, s tím musíš počítat…“