potrefena_husa

Přešlapuji na jednom místě. Vidím Tě. Mám hlavu skloněnou. Pramínky vlasů mi padají do tváře. Vlní se jako záclony ve větru. Schovám za ně stud, tváře rudnoucí.
Mám se rozběhnout? Mám Ti jít vstříc a nebo zůstat stát? Nevím. Koukáš na mne. Oči Ti jiskří a já mám pocit najednou, že výstřih na halence je moc velký, že sukni mám moc krátkou. Připadám si průsvitná. Nahá. Ještěže už se objímáme, že hlavu Ti pokládám na rameno. Šeptáš mi do vlasů, jak jsi se těšil na mne. Tisknu se k Tobě. Víš, že pláču štěstím. Tvé jemné prsty mi utírají slzy. Líbáš mne na rty, nos i víčka. Hlava se mi točí. Narostla nám křídla. Milujeme se.
Jsi jemný jako samet. Jsi tím, kým jsem Tě mít chtěla. Jsi můj princ. Miluji Tvoje tělo, dotyky.
Tak takové mám sny...Vidím Tě kráčet v nich. Dala bych nevím co na světě, jen abych mohla cítit Tvoji vůni. Abych mohla slyšet Tvůj hlas, kdy říkat mi budeš: „Leničko“. Těším se na večer, na usínání. Počkám si, až opět ke mně ve snu přijdeš, až ucítím Tvoji vůni. Buď moje Láska, můj Princ, můj sen…