potrefena_husa

Čekání na prince, čekání na Tebe

Hodiny odbíjí půlnoc. Popelka čeká ve věži. Princ nikde.

Slza jí teče po tváři. Smutná a bledá je, přijde?

Hodiny odbíjí první. Slyší klusat koně. Září.

Co stalo se? Nikdo nebere za kliku, sen se jí maří.

Hodiny odbíjí druhou. Smutek má v duši. Já jsem nic?

Křičet chce: „Běž k čertu!“ . Už nechci tě víc.

Hodiny odbíjí třetí. Oči rudé. Ne, je lepší. Nebude zlá. 

Zavolá do tmy, to co ráda by slýchala, čarovná kouzla.

Hodiny odbíjí čtvrtou. Ozvěna nepřichází, jasná to věc.

Kouká se kolem sebe. Jak hloupá, proč on taký sobec.

Hodiny odbíjí pátou, víno už dopila, slzu si otřela. Sněží.

V očích smutek. Mysl jasná snad. To nedovolím. Běží.

Hodiny odbíjí šestou. Děkuje těm, kdo dveře jí odemkly.

Jak slepá byla. Toužila po něm, jiní rádi jí měly, vždycenky.

Už nečeká na zvony, nechce slyšet sedmou.

Leda snad, že klekne si, ty jediná jsi mou.

Chytne jí za ruku, bude jí hladit.

Zazpívá písničku, jak nechce zradit.

Jak hloupý byl, když ona má ho tak ráda.

Jak nikdy už nebude takový na kamaráda.

A co ona? Vyslechne ho? Odpustí? Kdo ví?

Neslyší zvuk rolniček. On neklečí u jejich nohou………………..odpustit nelze.